Hlavní strana > Otázky a odpovědi > Kdo praktikuje sadomasochistický sex a čím může být nebezpečný > Jaké skupiny osob praktikují sadomasochismus, přestože NEJSOU sadomasochistického zaměření?

Některé osoby mohou provozovat sadomasochistický sex, mohou se za sadomasochisticky zaměřené považovat a mohou se pohybovat v BDSM komunitách přesto, že nejsou takto orientovány. Lze je rozdělit do pěti skupin. Pozor, příslušnost k některé z následujících skupin sama o sobě nevylučuje sadomasochistickou sexuální orientaci!

1. osoby, které vnímají sadomasochismus jako zpestření sexuálního života
2. osoby, na které oblečení a pomůcky užívané při sadomasochistickém sexu nebo atmosféra v komunitě či na srazech působí jako sexuální podnět (fetišismus, voyaerismus, exhibicionismus, sexuální dobrodružství apod.)
3. osoby s narcistickou poruchou osobnosti nebo lidé s potřebou manipulovat pro své psychické uspokojení či ze zvyku
4. osoby, které vyhledávají v běžném životě polarizované dominantně-submisivní partnerské vztahy
5. osoby psychicky týrané, fyzicky týrané a sexuálně zneužívané

Toto rozdělení je zjednodušené. Velká část osob praktikuje sadomasochismus z několika uvedených důvodů. Žádný důvod nemusí výrazně převažovat. Například někdo může cítit větší vzrušení, když se účastní nějaké „scénky“ na veřejnosti. Jedinec, který má rád určité sexuální praktiky a zároveň trpí lehkou narcistickou poruchou osobnosti, může snadno bez výčitek „trestat otroky/otrokyně“.

Osoby, které vnímají sadomasochismus jako zpestření sexuálního života. [ zpět na začátek ]

Do této skupiny jsou zařazeni jedinci bez sexuální variace, kteří provozují sadomasochistické praktiky hravou formou.

Část jedinců může vyzkoušet návody k určitým sexuálním praktikám a tyto praktiky si následně oblíbit. Například mírná forma bondage (svazování) může pravděpodobně působit jako zesílený podnět (jakási obdoba pevného objetí) i na většinově zaměřené jedince. Jemná forma praktik původně řazených k sadomasochismu tak může v některých případech obohatit sexuální chování většinově zaměřených párů. Hra na „sadomasochismus“ může zřejmě někdy vnášet do sexuální předehry většinově orientovaných osob „napětí“ nebo „změnu“.

I osoby bez sexuální variace typu sadomasochismus mohou mírné formy bolesti (jemné kousnutí, stisknutí, přimáčknutí, poplácání) vnímat v určitém sexuálním vyladění jako vzrušující.

Osoby, u kterých prostředí nebo pomůcky užívané v SM, případně atmosféra v komunitě, na srazech apod. hraje roli určitého zesíleného podnětu a umožňuje jim ventilovat jiné sexuální chování (fetišismus, voyeurismus, exhibicionismus, sexuální dobrodružství, apod.). [ zpět na začátek ]

Častým příkladem fetišizmu je fascinace vysokými podpatky či koženým, latexovým, gumovým nebo igelitovým oblečením, které nosí určití lidé na srazech (fetišismus) a možnost pohybovat se na srazu v takovém oblečení. Fetišem však může být téměř cokoliv. Jednotlivé osoby přitahuje určitý fetiš různě silně. Pro některé je neodolatelným vzrušujícím objektem sám o sobě, pro jiné je jen věcí, která činí jejich partnery přitažlivější. Na partnery fetišistů může působit nepříjemně, že partnera vzrušuje určitý předmět více než oni sami. Někdy mohou obtížně snášet, že například osoba oblečená určitým způsobem partnera velice přitahuje.

Prostředí sadomasochistických srazů nebo kluby tohoto typu mohou přitahovat jedince, které vzrušuje pozorovat ostatní osoby (voyeur). Tyto osoby mohou rády fotografovat nebo pořizovat videozáznam. Obrazový materiál však může být cennou „trofejí“ i pro jedince dominantního v sexu. Neuvážené nakládání s takto získaným záznamem, například jeho zveřejnění, je pro řadu osob velmi traumatizující a může mít závažné následky.

Některé osoby se účastní srazů a dění v sadomasochistických komunitách protože je vzrušuje hovor o sexuálních praktikách, jiné rády zveřejňují své sexuální zážitky, což nemusí být vždy příjemné pro jejich bývalé či současné partnery.

Osoby exhibicionisticky zaměřené rády upoutávají pozornost. Často demonstrují na srazech určité sexuální praktiky, umisťují své intimní fotografie na internetové stránky, popisují své zážitky s konkrétními osobami apod. Prostředí komunity takové chování velmi podporuje. Některé srazy jsou zřejmě založeny právě na tendencích k takovému chování. Osoby, které veřejně demonstrují některé praktiky spojené se sadomasochismem a své „schopnosti“ v této oblasti (počet partnerek nebo partnerů, stupeň atraktivity partnerů, „drsňáctví“ v provozovaných praktikách) jsou často částí přítomných vnímání jako „úspěšné“ a získávají tak v komunitě uznání a postavení. Snaha být „úspěšný“ a dosáhnout postavení v komunitě (což je důležité například pro snazší získání potenciálního partnera) vede k těmto projevům i osoby, které nejsou primárně exhibicionisticky založené. Z tohoto důvodu často požadují takové projevy i po svých partnerech.

Určité procento osob se vydává do „drsně“ se jevícího prostředí sadomasochistických komunit za dobrodružstvím. Pro řadu osob může být velmi stimulující pocit změny, novosti prožitku, nebezpečí, „zakázaného ovoce“či pocit provozování něčeho, co je „skutečně zvrhlé“ a „hanbaté“. Roli hraje i zvědavost a zájem „teď vyzkoušet tohle“. Některé jedince baví provokovat a BDSM, D/s či SM komunity jim k tomu poskytují vhodné prostředí. Osoby, které se zajímají o sadomasochistický sex jen ze zvědavosti, se většinou dokáží z prostředí sadomasochistických komunit snadno vymanit. Nicméně i jim se může stát celá řada nepříjemností, počínaje tím, že jejich partner nedodrží „stopku“. Určité posouvání hierarchického postavení může ovlivnit jejich psychické a fyzické zdraví.

Osoby s narcistickou poruchou osobnosti, egoisté, nebo lidé s potřebou manipulovat pro své psychické uspokojení či ze zvyku. [ zpět na začátek ]

U těchto lidí nehraje primární roli sexuální vzrušení. Se svým partnerem jednají určitým způsobem na základě naučeného chování nebo kvůli své osobnosti (či na základě kombinace těchto faktorů). V prostředí některých BDSM komunit se mohou chovat k partnerovi tak, jak by to jinde nebylo přijatelné. Ve značné části komunit bývá nadřazené chování k partnerovi považováno za projev „dominance“ nebo za součást „scénky“. Ze stejného důvodu je zřejmě v některých komunitách tolerováno nebo dokonce podporováno hrubé a bezcitné jednání s partnerem. Členové komunit mohou deklarovat, že v rámci jejich společenství se osoba může k partnerovi takto chovat, nebo že je to „správné“. Proto mohou být osoby s narcistickou poruchou osobnosti, egoisté, lidé s potřebou manipulovat pro své psychické uspokojení či lidé manipulující ostatními ze zvyku komunitami přitahováni.

Člověk s narcistickou poruchou osobnosti se snaží získat nadvládu, aby si partnera připoutal, ale zároveň se bojí, aby se mu partner příliš nepřiblížil a neovládl ho. Zachovává si od něj odstup a drží ho v mezích, které se mu zdají bezpečné. Zpočátku není snadné odlišit složku dominantního a narcistického chování, neboť člověk s narcistickou poruchou osobnosti se často snaží udržet partnera v závislostním nebo majetnickém vztahu (více zde) dominantním chováním. Do vztahu takový člověk investuje hlavně na začátku, nebo ve chvíli, kdy by mohl partnera ztratit. Později neinvestuje čas, city ani prostředky. Znemožňuje přímou otevřenou komunikaci s partnerem. Ve vztazích osoby s narcistickou poruchou osobnosti se často vyskytuje psychické a fyzické týrání (urážky, manipulace), citové zanedbávání, nepřiměřené nároky, obviňování, nesrozumitelné nebo rozporuplné „příkazy“ (více zde). Léčba jedince narcistickou poruchou osobnosti bývá velmi náročná. Nelze zaručit, že taková osoba může své chování do potřebné míry změnit a že se po určité době nevrátí k původnímu jednání.

Egoistická osoba někdy také dosahuje svých potřeb právě dominantním chováním a může vyhledávat partnera, který toto jednání bude tolerovat, potlačí své potřeby, „obětuje“ se pro egoistickou osobu a bude jí „sloužit“. Egoistický jedinec takto jedná, aniž by byl nositelem sexuální variace typu sadomasochismus, tedy není „dominant“ nebo „domina“.

U tzv. manipulátora je manipulativní chování formou jeho seberealizace, není tedy schopen toto své chování zcela změnit. Na rozdíl od manipulátora je jedinec s manipulativním chováním teoreticky schopen své jednání do určité míry změnit. Naučil se takto chovat pravděpodobně během svého dětství v prostředí rodiny a může se pokusit toto chování „odnaučit“. Ani v těchto případech však nelze zaručit, do jaké míry a zda vůbec bude osoba ochotna či schopna naučené jednání změnit, a jak se bude projevovat v dlouhodobém časovém horizontu po ukončení terapie.

Osoba s narcistickou poruchou osobnosti, egoista, manipulátor i jedinec s manipulativním chováním mohou svůj přístup k partnerovi ve vztahu považovat za přirozený. Připomínáme, že značná část těchto osob podstupuje terapii „na oko“. V podstatě po změně svého chování netouží nebo své chování nejsou schopny změnit.

Partnerský vztah s osobou s narcistickou osobností, egoistou, manipulátorem nebo jedincem s manipulativním chováním většinou končí psychickým poškozením partnera. Tyto osoby často úmyslně rozvíjejí u svých partnerů silnou závislost, takže od nich partner nedokáže včas odejít.

Osoba s narcistickou poruchou osobnosti, egoista, manipulátor i jedinec s manipulativním chováním může považovat své dominantní chování za projev sadomasochismu. Prostředí českých BDSM komunit do značné míry egoistické, narcistické a manipulativní chování toleruje a více méně je řadí k „dominantním“ projevům. Jedinci, kteří hledají svůj sexuální protějšek, tak dostávají mylné signály o tom, co mohou žádat a očekávat v SM vztazích, „jak to v SM vztahu“ chodí. Lidé nedokáží rozeznat psychické týrání od formy soužití D/s nebo BDSM zaměřených lidí či od „sexuálních SM praktik“ proto, že o této problematice není dosud k dispozici dostatek informací.

Na závěr je třeba připomenout, že osoba sadomasochisticky zaměřená může mít zároveň narcistickou poruchu osobnosti, stejně jako může být velmi egoistický člověk či manipulátor zároveň nositelem sexuální variace typu sadomasochismus. Tyto charakteristiky osob spolu přímo nesouvisí, zároveň se však navzájem nevylučují. Nelze tedy na celou věc nahlížet tak, že osoba s určitým jednáním musí být buď sadomasochisticky zaměřená, nebo například manipulátor.

Osoby, které vyhledávají v běžném životě polarizované dominantně – submisivní partnerské vztahy. [ zpět na začátek ]

Jako partnery volí jedince s výrazně dominantním (nadřazeným) nebo submisivním (podřízeným) chováním ve vztahu mimo sexuální interakce. Často si velmi citlivě všímají rozdílů v hierarchickém postavení jedinců. Partnera vnímají jako jim nadřízeného nebo podřízeného v běžném životě. Buď navazují vztah jen s takovými partnery, nebo k takovým partnerům cítí silnější citovou a sexuální přitažlivost než k sexuálním protějškům vnímaným na stejné úrovni. Problematice polarizovaných dominantě-submisivních vztahů je věnována kapitola Chování osob na základě dominance a submitivity.

Osoby psychicky týrané, fyzicky týrané a sexuálně zneužívané. [ zpět na začátek ]

Jedná se o oběti psychického a fyzického násilí a sexuálního zneužívání. Tyto osoby trpí pocitem viny, nedostatkem sebevědomí a pocitem méněcennosti. Vůči svému okolí se mohou projevovat submisivně (podřízeně). Často se snaží zavděčit svému partnerovi nebo skupině, která je přijala. Bývají psychicky, ekonomicky nebo nějakou jinou formou závislé na původci týrání. Původce týrání většinou brání oběti, aby se v jeho nepřítomnosti setkávala s přáteli nebo s rodinou. Psychicky týraný jedinec často působí nesamostatně, nebo hystericky. Osoba, jejíž psychika je pod silným tlakem, může působit méně „stabilně“ než původce týrání, který naopak může působit dojmem, že se chová „rozumně“ a že nestabilní týrané osobě „pomáhá“!